On: Slunce zapadlo do vody hladce jak nůž Dívka jež jedla jahody je sytá už Vítr přilétl od řeky pod její šat Tu dívku na kraji paseky obešel chlad Ona: Ach zas ten příběh tentýž děj i tentýž čas Ona a on ach bože dej slyšet to zas Ach zas ten příběh starší snad než vesmír sám o tom jak láska častokrát přichází k nám On: Tam kde končila mýtina začínal bor Kdo jste ? táže se dívčina Přízrak či tvor ? Jinoch dere se větvemi Té síly v něm Kráčí dvě stopy nad zemí až chvěje se zem Ona: Víc jen přeháněj básníku neboj se slov verše zaplétej do vzlyků pod nebe krov ona vyroste sukýnkám on zlomí svůj šíp z ní bude pak maminka z něj chlapácký typ On: Dívko stopená do mechu zataj svůj dech Soumrak láme se ve spěchu na hrotech střech Slyš jak pták volá nad sosnou Vive l´amour ! Stromy ozvěnou honosnou vrací to v dur Ona: Ona přibere po dětech jó řekne se cvič On po čtyřletých záletech odejde pryč Čas od času z obálky vypadne list Tak nějak odchází do dálky čím byl sis jist On: Slunce zapadlo do vody hladce jak nůž Dívka jež jedla jahody je sytá už Vítr přilétl od řeky pod její šat Tu dívku na kraji paseky obešel chlad Ona: Zpívej co zbývá jiného než zpívat dál Velké udělej z velkého a malé spal Dřív než na listech podzimu přiletí mráz Lásku začaruj do rýmů a zachraň nás Oba: Nanana....