1. Na obličej slunce kreslilo mi milióny teček, řeka teče mezi stromy, mezi stromy řeka teče, a já chodím, bloudím jako tichá řeka mezi lidmi všemi, hledím k zemi, co mne čeká, co mne asi čeká v zemi. R: Podzemní prameny, potoky neznámé, slova jsou znamení, významy neznáme, hledáme kořeny, nic o nich nevíme, bloudíme v podzemí, podzemím bloudíme marně a přece. 2. Kterápak to byla z těch mých lásek, která zlomila mě, kdo mi rámě podá zase, kdo mi zase podá rámě, stojím před výlohou, vidím jen svůj obrys skleněný a matný, nejsem dobrý, nejsem špatný, já jsem dobrý a i špatný. R: 3.=1. *: Podzemní prameny ...