1. Natáh jsem sadu nových strun Made in Hungary na svoji starou kytaru. Z prasátka vybral pár korun, naleštil radary, a učesal se postaru. Jirkovi zavolal jsem zda má čas, a on mi slíbil, určitě přijedu, dejme si sraz v šest U koliby. Do klopy rekrutské košile jsem vetkl kvítka svlačce, život je perpetuum mobile, točí se jako Dvanáct na houpačce R: Na trati Těšín-Přerov-Kolín-Praha-Plzeň, na trati kterou zpaměti znám, bez platné jízdenky a jedním vrzem s kytarou a sám. Na trati plné výkopů vracejí se prošlé scénky, ty copaté i ty bez copů, ty s myšlenkou i bez myšlenky. 2. V Přerově vlak se přepřahá, za okny mrholí, je to pár let co jsem tu hrál. Schází mi dávná odvaha porvat se s kýmkoli, co se však týče chuti tu mám dál. V kupé tři kluci, patnáct šestnáct let, na kytaru hrají, že až mě zítra ráno v pět, šíleně u toho hulákají. Je mi jako bych byl u cíle, myslel jsem za rok a přišlo to už dneska, život je perpetuum mobile, kulatá černá LP deska. R: 3. Kdybych měl talent na rozum, kdybych se nemýlil, žít žilo by se snadněji. Jdu podél řeky k přívozům, brody se ztratily, já neztrácím však naději. Jestliže nedojedu čert to vem, abych se styděl, přichází revizor, jó takových jsem v životě už viděl. A hoši hulákají zběsile, že když nás brali za vojáky, život je perpetuum mobile a jede stejně rychle jak ty vlaky. R: