1. V mostecký ulici, každej den postála, před krámkem vonícím, trálálala lalalála. Vždycky si říkala, na moje soužení, musí bejt koření, to vim, že mám ten lék na lásku brát. R: Řekněte, míváte lék na bolest vezdejší? Zda vůně mícháte, co touhu konejší? Zač mi ho prodáte, najde-li se takový? Zač mi ho prodáte, já ho musím mít. 2. Minulý pondělí a pak už nepřišel, že cestu nenašel, trálálalalalála. Že cestu nenašel, k našemu líbání, zbylo jen zoufání, to vim, že mám ten lék na lásku brát.