1. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí, chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj', toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'. 2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí slunce, když do korun stromů začlo se drát, stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích, to najednou chce se mi brečet a zároveň smát. R: Ty rána s vůní borový smůly měly by zůstat navždycky v nás, ty rána s vůní sekaný trávy a ohně, co právě pomalu zhas'. 3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj', jak je to nádherný, léto před sebou mít, spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj' a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid. 4.=1. R: