1. Klávesy pražců jsou němý, o šínách se mi i zdá, vždyť já prošel po tratích celou svou zemí, však málokdo píseň mou zná. 2. Tóny má z jisker a sazí, rytmem je dunění kol, je silná jak rachot, když vlaky se srazí, a temná jak smuteční chór. R: Bloudivej vekslař mi říká: každej, kdo trošku mě zná, tulák, co všechno už ztratil, jen svoji písničku má. 3. Jednou, až roky mě srazí, můžete jed na to vzít, že s tratí jsem srostlej a píseň svou přenechám každýmu, kdo bude chtít. R: