1. Jak jsem šťastnej, jak se mám, si někdy s chutí přečtu v novinách, tak za padesát halírů mám možnost, abych na pravdu si sáh'. R: Žádný fámy, všechno jen akorát, krásně, hezky, koho mám a nemám rád, touhy, přání lidí můžu tu číst, nač mám myslet, všechno mi podají, nač co říkat, vše za mě říkají, jen co s mozkem, pořád chce se do toho plíst. 2. A tak si někdy říkám, na co tu svou hlavu vlastně mám, vždyť na to jsou tu jiní, co mi ukážou, v co věřit vlastně mám. R: