Na prstech tvých doteky malované slibují že mám tě rád do panenek do tvých očí řeknou že ne že neopustí natisíckrát To jen listy ladí po větru až do obzorů a hynou kdesi nad samotou s tebou dny se krátí stále nezbývá čas když u lehaní zpěcháme s tmou Než ohladíme z čela vrásky a dolu dál do tajemných vzácných chvil nalezená obětí až trochu mám strach že z krajiny tvé něco sem smyl Nelekla se láska jenom udivená co si do duše si napsala snad až zítra svoje šaty bude ukládat k nim naučená bude se bát 3.sloha 1.sloha