1. Co to sbíráš na mém těle, moje lásko, hledáš zaslíbené osamělé růže z květů mých, co jsem dal. Kam se díváš, to jsou zahrady mé, lásko, tisíc let je sázel po lučinách Bůh a první hřích pak tiše vstal. R: Někdo do plamenů u krbu jse díval a ani nevědel, jak lásku říct, a kdosi za oknem se na má slova díval a snažil se tě svlékat. 2. Jaro milujem, když za okny je zima, to věčný nepokoj nás žene duší zpět a můj dech je tak krátký. Všechno sevřelo se ve mně, jsi tak jiná, až se uložíme na prkené lůžko, budeme pít a budeme zpátky. R: 5x...