1. Hladíte mě pohledem a cukrujete srdce svými slovy, každý z vás mě políbí a každý z vás mi rád o lásce poví, nosíte mi květiny a kladete mi k nohám celý svět, táhněte mě k zemi, i když prožívám svůj nejkrásnější let, ptáte se, proč nebrečím, když celičký svět utápí se v pláči, kudy se to ubírám a kudy že se cestička má stáčí. R: Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň, v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň, ohnivé má vlasy a ve svitu měsíce oči se jí lesknou, je to čarodějnice. 2. Nechci vaše dary, proto viníte mě z pohrdání světem, berete mi milování se stromy a s provoněným létem, utíkáte přede mnou, když setkáte se s pohledem mých očí, kytce to prý prospěje, když prohnilý déšt celičkou ji smočí, pak plivnete mi do tváře a vyškubnete pramínek mých vlasů a zase jdete modlitbou se s pláčem lepších dovolávat časů. R: 3. Postavte mi hranici, já pomohu vám na ni sbírat klestí, dobře vím, co znamená to horoucí a rozzářené štěstí, přivažte mě ke kůlu, snad dočkáte se příznivého větru, a proste o svá znamení a modlete se ke svatému Petru, popel vítr rozfouká, vše dokonáno pro klid vašich duší, kdo může slyšet, slyší: světe, srdce moje láskou k tobě buší. R: Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň, v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň, ohnivé mám vlasy a ve svitu měsíce oči se mi lesknou ...