1. Pro vlasy rozcuchaný z naivních snů, svobodu větru na tvářích, možná jsem zapomněla něco ti říct, a najednou je pozdě, pro lásku koní, krásu všedních dnů na kontě mám zase jeden hřích, pozdě se omlouvat, že ublížit nechci ani jednomu z nás. R: A jak ty bláznivý koně chci dohonit slunce, když zapadá, písničku kolejí, který se tam někde v dálce snad setkají, chci tiše zpívat a hrát jenom pro ně, než prach na ni napadá, a zapomenout, že se ještě někdy rozední, kolem hlavy mám svatozář holky od koní, když zavírám oči a doufám, že předhoním aspoň o kousek čas. 2. Ztracená v rozpacích, když o tobě sním a do těch snů se mi připlétá i vůně potu a zkosenejch trav, a pak se tiše vytrácíš, stejně po dnech krátkejch vteřin štěstí, po nocích hlídám telefon, a krabice na sny pro hloupý holky nezvoní. R: + dráhy čar osudu odkloním, a příště, až se probudím, možná to budu zase já, tak jako dřív ...