Venku prší, laciný doutník netáhne na mé uši dopadá hluk celého dne pracoval jsem, lze-li tak nazvat psaní básní jak po tom všem se může v duši zjasnit R: Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla v duši cár odraný, život ta duše pozbyla Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla sám jdu po ulici, po Národní třídě