1. V zahradách rozkvetlých lesních strání milý můj na mě čekával, na loukách vonících za svítání ruce mé v dlaních svých mi hřál, říkal mi, že jsem krásná a že studánky ve svých očích mám, kam mi však odešel, nemám zdání, bez něho smutná chodívám. 2. V zahradách rozkvetlých lesních strání milý můj se mnou chodíval, v kouzelných proměnách milování svoje písně mi zpívával, říkal mi, že jsem krásná a že lásku tak vážně nemám brát, kam mi teď odešel, nemám zdání a já pro něj nemůžu spát. 3.=1.