1. Slunce k západu tvář svou naklání, ve větvích i ptáci už půjdou spát, všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání, jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát. R: Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá, kde se skály do mraků zvedají, tam za mořem nová zem nový život otvírá a pro vyhnance je poslední nadějí. 2. Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem, sbohem přátelům jsem musel dát, otce svého i matku jsem doma zanechal, i svoji něžnou dívku, co jsem měl tolik rád. R: 3. Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid, na prsou teď ruce mají zkřížené, tak jsem zůstal jen já - ubohý námořník, a nikdo není, kdo by vzpomněl jméno mé. R: 4. Zase bubny už zní, další den začíná, námořníky nic dobrého nečeká, jenom dál, jen dál po vlnách šedivých, vždyť už svítat začíná a cesta je daleká. R: