Král David stál a pláč nezakrýval, byl sám na hradbách a hořce na - ří - kal. : Proč jenom, Bo - že můj, ti nemůžu dát místo něj život svůj? Aby dál mohl žít, aby dál mohl žít, aby dál mohl žít, Absolon, můj Absolon, syn můj, syn můj. :